Archeologické nálezy

Archeologických výzkumů v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Starém Hobzí v letech 2003-2005

Výzkum byl proveden Muzeem Jindřichohradecka pod vedením archeologa muzea Mgr. V. Burianem za působení otce Jiřího Plhoně. Hypotézu  možného nálezu základů starší stavby potvrdila  v předcházejících letech sondáž v presbytáři kostela a severní lodi objektu. V těchto místech bylo zachyceno torzo apsidy a původních obvodových zdí románského objektu, který byl vystaven z lomového kamene za použití kvalitní malty. V předcházejících letech byly zároveň doloženy přímé doklady původního hřbitova, ze kterého bylo odkryto několik lidských kosterních ostatků od dětského věku až po dospělé osoby.

Tento výzkum probíhal ve dvou hlavních etapách za pomoci studentů středních a vysokých škol.

První etapa byla zaměřena na průzkum sakristie a gotické přístavby vchodové části datované do počátku 15. století. Ve dvou sondách byly zachyceny kamenné základy původního románského kostela a lidské kostrové hroby, kdy nejstarší z nich souvisí se zmíněnou církevní stavbou z konce 12. století. Za ojedinělý a zároveň výjimečný objev této etapy výzkumu lze považovat nález kosterních ostatků muže pod podlahou uprostřed současné sakristie.

Ty byly do země uloženy pravděpodobně na počátku 13. století a dokládají 180 cm výšku této osoby. Jednalo se na tu dobu o nezvykle velkého člověka, který tehdejší mužskou populaci překonal zhruba o 15 cm! I když se nám s největší pravděpodobností nikdy nepodaří zjistit jméno tohoto člověka, na základě řady indicií jsme alespoň hypoteticky usuzovali, že to mohl být například jeden z prvních farářů tohoto kostela nebo snad dokoncez nejstarších majitelů Hobzí. Napovídala by tomu honosnost (v negativu) odkryté rakve, ale i významné místo, které bylo pro její uložení do země vybráno.

Při druhé etapě se prováděla nová a rozšířená sondáž ve východní polovině sakristie kostela. Hned na počátku výkopu se nám zde podařilo naprosto neočekávaně odkrýt základy další církevní stavby zakončené nepravidelnou půlkruhovou apsidou. Jednalo se původně o kapli vystavěnou z lomového kamene za použití malty, která měla maximální délku 5,2 m a šířku 3,2 m. Jak právě tento výzkum doložil, nejspíše i s tímto církevním objektem souvisel již zmíněný honosný pohřeb muže, jehož kosterní ostatky byli odkryty již dříve.

K nejzajímavějším nálezům druhé etapy výzkumu patří především samotný základ kaple s apsidou objevený pod současnou sakristií, ale zároveň i fragment hliněné gotické dlaždice s reliéfem a nález dvou mincí. I když první z nich byla předběžně datována do počátku 13. století, po jejím odborném konzervování se zjistilo, že se jedná o falzifikát drobné stříbrné mince ze 16. století. Na jednu stranu to pro nás bylo zklamání, ale vykompenzované unikátností falza. Druhá pak pochází z roku 1659 a jedná se o poměrně vzácný typ ražby 3 krejcaru českého panovníka Leopolda I. z počátku jeho vlády.

Vladislav Burian