něco málo o historii kostele

Osadu Nové Sady poprvé zmiňují písemné prameny v období vrcholného středověku, přesněji v roce 1349. Tehdy byla existence vsi zaznamenána v tzv. moravských zemských deskách, tedy úředních knihách, kam se zaznamenával nemovitý majetek (moravské zemské desky byly založeny v roce 1348 a vedly se nepřetržitě dalších 600 let). Je docela pravděpodobné, že už v té době se na ostrožině nad řekou Dyjí nacházel kostel sv. Oldřicha, přestože kostela se zmínka v zemských deskách netýká. Napovídají tomu jednak gotické architektonické prvky, středověké zdivo a také zasvěcení kostela sv. Oldřichovi. Je to totiž světec, s nímž se na našem území příliš často nesetkáváme, a jeho původ může mnohé prozradit. Jak se zasvěcení tomuto světci dostalo do Nových Sadů? Pravděpodobně s německými kolonisty, kteří přicházeli do Čech a na Moravu od 12. až do poloviny 14. století z Bavorska, Saska a dalších zemí v rámci tzv. velké kolonizace, kdy se obydlovaly a zúrodňovaly dosud pusté oblasti. Noví obyvatelé dali zasvětit kostel patronovi, kterého znali ze své původní vlasti.

Gotický kostelík byl původně menší stavbou, jež byla rozšířena západním směrem na počátku 15. století. Z této doby pocházejí kamenné portály, jimiž se do kostela vstupuje z jižní a západní strany. V interiéru kostela je už středověký ráz stavby setřen. Hlavní loď je zaklenutá barokní valenou klenbou, kterou zdobí jemný štukový ornament. O úpravy kostela se zasloužil velmi významný šlechtický rod Collaltů, který přišel z Itálie na Moravu v roce 1623 poté, co byl po bitvě na Bílé hoře konfiskován majetek nekatolických šlechticů. Jejich erb je namalován nad panskou oratoří na jižní stěně kostela.

Ze severní strany přiléhá k lodi kostela prostor boční kaple, která má sice barokní klenbu podobně jako hlavní loď, ale její původ je starší. Vznikla pravděpodobně jako soukromá kaple pro vladycký rod Krokvicarů, kteří vlastnili Nové Sady v průběhu 15. a 16. století.

Ve 2. polovině 18. století vzniknul oltářní obraz, na němž je zpodoben patron kostela sv. Oldřich v biskupském oděvu, jak nesou andělé na nebesa. Jméno malíře neznáme, ale kvalita a způsob malby nasvědčuje, že studoval u předních barokních malířů na vídeňské akademii. Okna v presbytáři zdobí vitráže, které do kostela pořídil kníže Emanuel Collalto. Je na nich zobrazeno narození Krista, sv. Karel Boromejský a anglický král sv. Eduard.

V kostele se také nachází několik starších náhrobků. Některé patří zmíněným vladykům Krokvicarům a některé místním farářům. Z nich je asi nejpozoruhodnější osobností Jakob Thamisch, který se zasloužil o postavení kaple sv. Kříže ve Slavonicích.

Na hřbitově, nedaleko od kostela, stojí docela zvláštní věžovitá stavba s empírovým přístavkem připomínajícím průčelí antického chrámu. Nápis nad vstupem nás informuje, že se jedná o hrobku Collaltů, kteří byli pohřbíváni do krypty pod věží. Věž ale vznikla mnohem dříve, než si zde Collaltové zřídili pohřebiště. Mohla sloužit jako zvonice a současně také jako karner k ukládání kostí ze hřbitova. Tomu by odpovídalo i to, že v prvním patře bývala kaple zasvěcená sv. Kateřině. Karnery (kostnice) totiž mívaly zpravidla dvě patra - podzemní kryptu a kapli, kde se mohla sloužit zádušní mše.