Historie

Světec kostela - sv. Jan Křtitel

Narodil se postarším rodičům Zacharijáši a Alžbětě, toto narození zvěstoval archanděl Gabriel starozákonnímu knězi Zachariášovi při jeho službě v chrámu, ten mu nevěřil, proto oněměl až do provedení obřízky Jana. Jako mladý odešel do pouště, aby se připravil na své budoucí povolání. V poušti se živil medem divokých včel, kobylkami a kořínky rostlin. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populární, proto za ním přicházelo mnoho lidí, které křtil v řece Jordánu; takto pokřtil i Ježíše a ukázal na něho jako na Beránka. Z této své činnosti je také církví nazýván Křtitel. V jednom ze svých kázání odsoudil i Heroda Antipu za sňatek se ženou vlastního bratra. Herodes ho za tuto kritiku nechal uvěznit. Jeho žena řekla své dceři Salomé, ať si přeje jeho hlavu, což se brzy poté stalo - Herodes Salomé vyhověl a Jana Křtitele nechal stít. Církev slaví vedle jeho smrti také jeho narození, je tak jediným světcem spolu s Pannou Marií, který má svátek i k narození, ten se slaví 24. června a stětí 29. srpna.

Znázornění a atributy: velbloudí rouno, tedy kožešina oděná na nahém těle na znamení toho, že Jan žil na poušti jako poustevník. Dále mívá poutnickou hůl a dlouhé neupravené vlasy a plnovous, někdy i beránka, nebo nápis: Ecce, Agnus Dei.

Přímluvce: tkalců, kožešníků, koželuhů, sedlářů a vinařů, bednářů a kominíků, kovářů a tesařů, architektů a zedníků, kameníků, hudebníků, tanečníků.

Svátek: 24. června